Třída New Orleans byla třídatěžkých křižníkůamerického námořnictva. Šlo o  poslední křižníky postavené podle omezení, ke kterým se USA zavázalo na Washingtonské konferenci v roce 1922. Konstrukce lodí byla vylepšením předchozí třídy Northampton. Celkem bylo postaveno sedm křižníků této třídy. Ve službě byly v letech 1934–1947. Intenzivně byly nasazeny za druhé světové války. Ve válce byly tři potopeny. Ostatní byly krátce po jejím skončení vyřazeny.

Stavba

USS Quincy (CA-39) v roce 1940

Vývoj této třídy byl zahájen v roce 1929. Konstrukce vycházela z předcházejících tříd amerických těžkých křižníků. Při stavbě lodí bylo rozhodnuto, že křižníky budou o něco menší, ale lépe chráněné pancéřováním. Trup lodí byl oproti Northamptonu o 12 stop zkrácen a zkrácen byl i pancéřový pás na jeho boku, jenž však byl zesílen na 127 mm. Paluba měla sílu 57 mm a čela věží 203 mm.

Do stavby se zapojily loděnice New York Navy Yard v Brooklynu, Puget Sound Navy Yard v Bremertonu, Philadelphia Navy Yard ve Filadelfii, New York Shipbuilding v Camdenu, Mare Island Navy Yard ve Vallejo, loděnici Fore River (součást Bethlehem Shipbuilding Corp.) v Quincy.

Jednotky třídy New Orleans:

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
USS New Orleans (CA-32)	New York Navy Yard	14. března 1931	12. dubna 1933	15. února 1934	Vyřazen 1947, vyškrtnut 1959, sešrotován.
USS Astoria (CA-34)	Puget Sound Navy Yard	1. září 1930	16. prosince 1933	28. dubna 1934	Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.
USS Minneapolis (CA-36)	Philadelphia Navy Yard	27. června 1931	6. září 1933	19. května 1934	Vyřazen 1947, vyškrtnut 1959, sešrotován.
USS Tuscaloosa (CA-37)	New York Shipbuilding	3. září 1931	15. listopadu 1933	17. srpna 1934	Vyřazen 1946, vyškrtnut 1959, sešrotován.
USS San Francisco (CA-38)	Mare Island Navy Yard	9. září 1931	9. března 1933	10. února 1934	Vyřazen 1946, vyškrtnut 1959, sešrotován.
USS Quincy (CA-39)	Fore River	15. listopadu 1933	19. června 1935	9. června 1936	Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.
USS Vincennes (CA-44)	Fore River	2. ledna 1934	21. května 1936	24. února 1937	Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.

Konstrukce

USS Quincy (CA-39) na snímku pořízeném šest dnů před potopením

Všechny postavené jednotky si byly v zásadě podobné, ale existovaly u nich varianty a odchylky ve výtlaku až o 600 tun. Hlavní výzbroj tvořilo obvyklých devět 203mm kanónů ve trojdělových věžích, doplněných osmi 127mm kanóny a stejným počtem 12,7mm kulometů. Jak bylo obvyklé, nesla tato plavidla dva katapulty a čtyři hydroplány. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Babcock & Wilcox a čtyři turbíny Westinghouse o výkonu 107 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,7 uzlu. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Modifikace

Během války byla zesilována protiletadlová výzbroj křižníků, které byly také vybavovány radary. V roce 1946 křižník Tuscaloosa nesl devět 203mm kanónů, osm 127mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů a dvacet osm 20mm kanónů. Jeden katapult byl demontován.

Operační služba

USS New Orleans (CA-32) poškozený japonským torpédem

Křižníky byly intenzivně nasazeny za druhé světové války. V bitvě u ostrova Savo se dne 9. srpna 1942 podařilo Japonskému císařskému námořnictvu potopit křižníky Astoria, Quincy a Vincennes. Zbylé čtyři lodě válku přečkaly a v letech 1946–1947 byly vyřazeny a později sešrotovány.

USS New Orleans (CA-32)

USS New Orleans (CA-32) byl těžký křižníktřídy New Orleans sloužící během druhé světové války v americkém námořnictvu. Ve službě byl v letech 1934–1947. Účastnil se bojů druhé světové války, přičemž na pacifickém válčišti byl těžce poškozen.

Křižník postavila loděnice New York Navy Yard v Brooklynu. Stavba byla zahájena 14. března 1931, na vodu byl křižník spuštěn 12. dubna 1933 a do služby byl přijat 18. dubna 1934.

Konstrukce

Základní výzbroj po dokončení tvořilo devět 203mm kanónů ve třídělových věžích, osm 127mm kanónů a osm 12,7mm kulometů. Křižník byl vybaven dvěma katapulty a čtyřmi průzkumnými hydroplány. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Babcock & Wilcox a čtyři převodové turbíny Westinghouse o výkonu 107 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyší rychlost dosahovala 32,7 uzlu. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.

Modernizace

USS New Orleans s přídí zničenou v bitvě u Tassafarongy

Během služby byla zejména posilována protiletadlová výzbroj a instalována moderní elektronika. Roku 1946 byl křižník vybaven radary SG, SK, Mk.3 a Mk.4. Výzbroj tvořilo devět 203mm kanónů, osm 127mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů Bofors a čtrnáct 20mm kanónů Oerlikon. Jeden katapult byl demontován, hydroplány zůstaly čtyři.

Služba

Dne 30. listopadu 1942 byl v bitvě u Tassafarongy těžce poškozen japonským torpédem, které křižníku utrhlo příď včetně první dělové věže. Plavidlo se podařilo zachránit, přičemž opravy trvaly do července 1943.^[1] Křižník válku přečkal. Roku 1947 byl vyřazen ze služby a roku 1959 vyškrtnut a sešrotován.